Amnesty International v Rusku spadá pod londýnskou kancelář a je součástí větší mezinárodní organizace, takže její činnost nemohou ruské zákony přiškrtit tak snadno. Navíc vědí, že případné represe by zahraniční tisk rozmáznul. „Nikdy neřeknou, že nesmíme protestovat, ale doporučí nám, abychom se přesunuli jinam, protože tady to není bezpečné, je tu moc lidí.“ Dobrou skulinkou se aktivistům stali protestní akce prováděné jedním člověkem – ty se totiž nemusejí hlásit. Jenom si musejí dávat pozor při střídání, protože pokud by policie zaregistrovala, jak si dva lidé předávají banner, označila by to za protestní akci více lidí a rychle by to rozpustila.
V mnoha evropských zemích – včetně Čech – proběhla příjemná verze „kuchyňského protestu“, při které se posnídalo před ruskými ambasádami se zmalovanými tvářemi a květovanými zástěrami, zatímco z plakátu ječela výčitka:„V Rusku můžete svobodně projevit názor leda ve své kuchyni.“ I v tomto případě si ruští aktivisté vystačili s jedním skutečným člověkem – zbytek snídajících u stolu nahradily figuríny. Kuchyňský protest překvapivě rozpustili pouze v Holandsku.
Maria okusila zatčení pouze jednou, ještě před vstupem do Amnesty. „Ale to bylo před třemi lety, nechat se zatknout bývala docela sranda, ráno vás pustili. Ale teď nevíte, jestli v tom vězení nestrávíte roky.“
Neopomenutelným tématem se stal pochopitelně i prezident Putin. „Problém je, že je nepředvídatelný. Mysleli jsme si, ne, tenhle zákon nemůže projít, to je moc, a za měsíc byl schválen, říkali jsme ne, nepošle vojáky na Krym, a přesně to se stalo.“ Potvrdila i relevantnost průzkumů, podle kterých většina Rusů Putina podporuje. „Je to podobné, jako když se váš manžel popere se sousedem a místo, aby se za něj manželka styděla, ho pochválí jako správného chlapa.“ Ano, tento národ je na toho odvážného chlapa, co bojuje se zlou Amerikou a neohroženě zabírá cizí území, hrdý. Kromě toho prý většinové obyvatelstvo konkrétní politický názor nemá.
„To, co děláte, má smysl. Moc vám děkuju,“ zopakovala několikrát jedinečná Ruska. Pointa? Dovolím si agitací smrdící závěr: Nepřihlížejme, vyjadřujme se, podepisujme, konejme! (Zní to fakt strašně kolektivisticky, ale bojujeme za spravedlnost!
„Názory autorů blogů a článků na webu Ipusa.cz nemusí nutně vyjadřovat stanoviska Amnesty International“