ptala jsem se středoškoláků na workshopu Amnesty International v rámci projektu FAIR PLAY – studenti za rovnoprávnost.„Tak ženská figura přitahuje pozornost. To jsme se teď učili, bereme antiku,“ krčí studenti, jakoby snad odmítali se nad tím zamyslet sami a vytvořit si vlastní názor. Antizahalené dívky (venku je přeci takový pařák!) mlčí. Takhle to prostě je. Nahota prodává. Co my bychom se starali, business, money, business, money and don´t worry!
Sociální sítě pravidelně ,,zdobí“ fotografie výstřihů a siluet plážových div. Vedro je dobrou záminkou pro kraťásky, z nichž při každém kroku zdraví svět část jedné z půlek. Sexismus je začarovaný kruh. Dívky vyrůstají ve světě billboardů, na nichž každý druhý produkt prodává polonahá modelka. Proč by si tedy i ony nekupovaly labilní sebevědomí tím, že ukážou, jak byla příroda k jejich tělu laskavá? Jak jim má připadat sebeodhalení úctu vraždící, když to na ně číhá na každém rohu?
Jenže tím udělují povolenku všehoschopným markeťákům. Proč by ti vlastně nevyužívali v reklamě lákajícího aspektu ženských křivek, když to spoustě jejich majitelek vlastně vůbec nevadí? Tyhle dvě skupiny si vzájemně poskytují alibi. Pořád do kolečka. Ženy si stěžují, že pro opačnopohlaváče představují sexuální objekt, zatímco se jim z výstřihu směje žlábek, na nějž samy cítí hrdost.
Jak z toho ven? Osvěta a vzdělání mohou znamenat mnoho. Zatím mě nenapadá lepší řešení, než v rámci podobných projektů jako FAIR PLAY či nedávné debaty Pražské univerzitní skupiny Amnesty International o sexismu v reklamě na toto téma upozorňovat a diskutovat o něm. A rovněž ,,odhalenkyně“ by si měly uvědomit, že si takovou sebeprezentací samy ukrajují ze své hodnoty a ještě tím podporují genderové předsudky. Jinak se v tom budeme rochňat navěky.
„Názory autorů blogů a článků na webu Ipusa.cz nemusí nutně vyjadřovat stanoviska Amnesty International“