Během roku 2012 se Connecticut stal 17. státem v USA, který trest smrti zakázal. Dle informací Amnesty International bylo ve stejném roce ve Spojených státech popraveno 43 osob – vícekrát byla exekuce vykonána jen v Saudské Arábii, Iráku, Íránu a v Číně, která žebříčku v počtu poprav vévodí.
V posledních několika letech se v USA téměř výhradně popravovalo sadou tří smrtících injekcí. Na veřejnost mohl tento způsob popravy odsouzeného působit ,,humánněji“ – vždyť pohled na lůžko s popruhy nevyvolává takové emoce jako kupříkladu upření zraku na elektrické křeslo. I v důsledku politiky EU (mnoho přípravků do smrtícícho koktejlu totiž putovalo z Evropy) došlo nyní k omezení nabídky. Smrtících látek je tak k dispozici méně a jejich cena se zvýšila. Proto začaly některé státy (např. Ohio, Arizona, Idaho) experimentovat s jinými, levnějšími alternativami, které se používají i k usmrování zvířat (v nedávné době jsou známé případy, kdy odsouzenci po jejich aplikaci evidentně trpěli). Diskutuje se i o tom, že by nebylo od věci navrátit se ke starým ,,dobrým“ popravčím četám a vykonávat trest smrti zastřelením – je to totiž levnější.
Tento způsob uvažovaní mne zaráží. Místo rozputání veřejné debaty nad opodstatněním zachování trestu smrti v právním řádu se politici předhánějí s propočty ekonomické náročnosti jednotlivých způsobů poprav – tak zastřelení je prý výborné v tom, že jediným nutným nákladem jsou u něj náboje….
Zajímalo by mne, zda má někdo také spočítanou hodnotu života nevinného člověka, na kterém je trest smrti vykonán. V USA bylo v posledních 40 letech propuštěno na 140 odsouzených k trestu smrti poté, co nové důkazy prokázaly jejich nevinu.
Nejde tu však jen o možné ,,nevratné“ potrestání nevinných. Lidé, kteří jsou odsouzeni k trestu smrti, mnohdy spáchali ohavné zločiny. Pakliže někomu vzali život, už ho nejde vrátit. Měli by být spravedlivě potrestáni. Odpověď vyspělé společnosti by však neměla být stejně krutá a brutální jako činy, jichž se dopustili. Čemu pomůže, když zlo bude potrestáno zlem?
,,Lidé se na trestance, kteří míří na popraviště, dívají jako na oběti. Ale ty opravdové oběti už nic neřeknou, protože o svůj hlas přišly.“ Tato slova pronesl missourský poslanec Paul Fitzwater, jeden z navrhovatelů zmíněné ,,popravčí novely“. V tomto s ním absolutně souhlasím – a právě proto, aby se na ty opravdové oběti nezapomínalo, je nanejvýš vhodné od trestu smrti upustit. Ne vymýšlet staronové sofistikované způsoby zabíjení a vytvářet tak další oběti. Zatímco smrt zločinců život nikomu nevrátí, zrušení trestu smrti může zachránit život nevinného v případě justičního omylu. Místo injekcí, kulek a elektrických křesel by se pozornost politiků měla upřít ke zkoumání příčin, které k páchání nejtěžších zločinů vedou a k tomu jak jim co možná nejefektivněji předcházet.
Autor: Jan Woska