Reklama
 
Blog | Pražská univerzitní skupina Amnesty International

Tajná pouť Mexikem a její neviditelné oběti

„Ani vás nenapadne, že se vaše sny mohou na takové cestě rychle rozplynout. On (voják) mě táhl za ruku a říkal, ať jdu dále do křovin. Vzal mne daleko od kolejnic, až jsme byli úplně sami. Řekl mi, ať se vysvléknu, aby mohl zkontrolovat, jestli nepašuji drogy. Říkal, že když udělám, co mi řekne, nechá mě jít.“  Zkušenost mladé migrantky z El Salvadoru na její cestě Mexikem není vůbec ojedinělá. Tisíce migrantů čelí na své cestě Mexikem nebezpeční únosu, znásilnění nebo zabití.

Každým rokem se na území Mexika ocitají desítky tisíc migrantů, kteří cestují ze svých domovů v Latinské Americe k hranicím Spojených států amerických. Ve svém cíli, na území USA, hledají lepší život, práci a hlavně naději, že se jim podaří vymanit z chudoby a finančně pomoci svým rodinám. Více než devět z 10 migrantů pochází ze států Střední Ameriky, většinou ze Salvádoru, Hondurasu, Nikaraguy či Guatemaly. Jejich odhodlání a víra ve vlastní naplnění amerického snu je vedou na jednu z nejnebezpečnějších cest na celém světě.

Tito muži, ženy i děti se během své pouti téměř nevyhnutelně ocitají v ilegalitě, neboť většina z nich přechází hranice států bez potřebných povolení. Stávají se tak pro úřady neviditelnými poutníky. Důsledkem toho se stávají také velmi lákavou obětí pro překupníky, obchodníky s bílým masem i snadným terčem mnoha jiných útoků. 

V největší míře se to děje právě v Mexiku, kde migrantům čekajícím na šanci přejít hranice do USA často hrozí nejrůznější formy zneužívání. Mnozí končí v rukách zločineckých skupin a mizí beze stopy. Jiní čelí diskriminaci, ženy navíc často sexuálnímu násilí. Některé lidskoprávní organizace monitorující situaci odhadují, že obětí sexuálního útoku se během své pouti stane až šest z deseti žen a dívek.

Reklama

Tyto neutěšené statistiky zapříčiňuje jen nepatrná šance, že se migranti dovolají spravedlnosti. Trestní oznámení podaná migranty bývají jen zřídka skutečně vyšetřována. Naopak je mnohem pravděpodobnější, že se migrant oznámením prozradí a skončí zadržen předtím, než bude vyhoštěn ze země. Právě strach z deportace je hlavním důvodem, proč většina migrantů žádný útok na svojí osobu neoznámí.

Ve velmi těžké situaci se však v Mexiku ocitají nejenom samotní migranti, ale i jedinci a organizace chránící jejich práva. Ti totiž hrají klíčovou roli nejen v poskytování pomoci migrantům, ale i v zaznamenávání trestných činů, které jsou na nich páchány. Pro svoji práci se tak často stávají terčem útoků ilegálních organizovaných skupin i samotných úřadů. Jedním z těchto obránců práv migrantů je i otec Alejandro Solalinde Guerra, který vede centrum pro migranty ve městě Ixtepec ve státě Oaxaca.

Mexická vláda se nedávno zavázala, že s tímto neutěšeným stavem skoncuje a začne jednat ve prospěch práv všech migrantů na svém území. V této souvislosti již přijala několik vítaných legislativních i jiných opatření. Ta se týkala například zlepšení ochrany dětí bez doprovodu. Stále však chybí koordinované institucionální zabezpečení, jež by vedlo k efektivní ochraně migrantů a vyšetřování všech trestných činů, kterým padli za oběť.

Amnesty International v dubnu 2010 spustila rozsáhlou kampaň na podporu migrantů v Mexiku, v jejímž rámci vznikl krátký dokument „A Hidden Journey Across Mexico: The Invisibles“ (Skrytá pouť napříč Mexikem: Neviditelní) natočený ve spolupráci se slavným mexickým hercem Gaelem Garcíou Bernalem. Tento dokument bude společně s výstavou fotek o migrantech k vidění během Týdne pro Mexiko. Podpořit práci obránců práv migrantů a zároveň pomoci migrantům budete moci darováním či zakoupením ponožek, které budou zaslány do centra otce Solalinde ve městě Ixtepec.

 

Autorka: Kristýna Andrlová, Skupina pro mezinárodní otázky AI